FIP - odvěký nepřítel všech koček a jejich záchranářů. Tahle doba je těžká, jak pro obyčejné lidi, tak i pro ty, kteří se snaží pomoci těm, co si sami nepomůžou. Náš útulek se už několik měsíců pohybuje v šílené finanční situaci. Dnes přišla rána - Naty má suchou FIP. Naty je kočička z Vysočan, kterou jsme k nám přijali v roce 2020. Natka se ocitla na ulici s jednou kámoškou a se svou dcerou. Bohužel, jak se snažila přežít a najít něco k jídlu, připletla se ke špatným lidem. Žila na starém vysočanském nádraží a různé rány a nadávky pro ní nebyly žádnou vzácností. Jak dlouho tam chudinka přežívala, nevíme. Každopádně před vánoci roku 2020 konečně poprvé zažila pocit bezpečí, tepla a plného bříška. Jenže lidem nevěřila a nevěří jim doteď, tak byla odsouzená k dlouhému pobytu v útulku. Zvykla si tu u nás, chodila ven do voliér, nebo spinkala v pelíšku, sledovala nás z povzdálí.
Jenže letos začala Naty chřadnout, zkoušeli jsme s ní různé věci, nic nezabíralo až dnes veterinářka došla k diagnóze, která mnohé kočičí záchranáře pošle do kolen - suchá FIP. Stojíme tedy nad velkým rozhodnutím - buď do Naty investujeme přes 15000 a ohrozíme tím chod našeho útulku nebo Naty na tomhle světě už nedostane další šanci. Jaká je cena kočičího života? Jak se rozhodnout v takové situaci? Momentálně tahle otázka není v našich rukou, ale ve vašich. Víme, že mezi našimi sledujícími máme mnoho lidí se srdcem na pravém místě, kterým život takové utrápené duše, jako je právě Natka, nebude lhostejný. Proto prosíme každého, kdo má možnost a chuť, aby poslal pár korun na Natálky léčbu. Věříme, že tu mezi vámi je spoustu dobrosrdečných lidí, díky kterým Naty bude moct zahájit léčbu a získá další léta na tomhle světě.
Jaká je cena kočičího života? Pro člověka to může být pár korun, pro Naty to znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Pokud byste Naty chtěli přispět na léčbu, můžete tak účinit na účtě 179500872/0300 nebo skrz QR kód. Všem skvělým lidem moc děkujeme!
Valentýn je jeden z nejmazlivějších kocourků, které jsme v našem útulku měli. Asi žil původně s lidmi, ale buď jej vyhodili nebo se ztratil – tak či tak se začátkem letošního února najednou objevil u kolonie volně žijících koček v Brandýse. Paní, která tam kočičky krmí se jej hned všimla - nejen proto, že na rozdíl od ostatních strávníků nebyl vůbec plachý, ale hlavně proto, že místo pravého očička měl jen velkou krvavou ránu (na fotce již z nejhoršího vyčištěno). Odchytila jej tedy - bylo to právě na Valentýna - a obrátila se na PSOZ, jestli bychom se o něj mohli postarat. Samozřejmě jsme neodmítli a kocourek hned druhý den jel ke skvělému specialistovi na oči, MVDr. Marxovi. A výsledek byl jasný – očičko je těžce zraněné, nekrotické a musí ven. Nechali jsme jej tedy odoperovat. Operace byla spěšná, ale, přesto, že je na nás pan doktor hodný, se vším stála přes 4.000 Kč. A to je pro nás v současné době, kdy se všechno co kočičky potřebují, strašlivě zdražilo, veliká částka.
Kocourek je nyní již po úspěšné operaci a dokonce ve výborné dočasné péči - paní krmička, která jej zachránila, se rozhodla, že se o něj bude po operaci starat.
Abychom však mohli příště pomoci dalšímu kocourkovi nebo kočičce s finančně náročnou veterinární péčí, moc prosíme hodné lidi, aby nám na operaci kocourka Valentýna přispěli. Každá stokoruna velice pomůže a nám to umožní zachránit někoho dalšího. Pokud tedy chcete a můžete, pošlete prosím jakoukoli částku na účet 179500872/0300, heslo Valentýn. Moc za všechny ty, které nám pomůžete zachránit, děkujeme!
Mína (černobílá, naroz. 2015) a Čip (chlupatý, naroz. 2017) jsou dlouhou řadu let nerozlučnými parťáky. Po celou dobu žili v báječném domově (asi 50 km od Prahy) s lidmi, kteří je milovali a dobře se o ně starali. Bohužel před dvěma lety se jejich lidem narodilo miminko a po krátké době se u něj projevila silná alergie na kočičí srst. Rodina se snažila najít pro kočičky domov, ale bohužel marně. Přitom oba jsou opravdu báječní - je vidět, že měli opravdu pohodový život. Mína si musí na nové lidi chviličku zvyknout, ale po půl hodině se už s návštěvou intenzívně mazlí. Čip je navíc dokonale kontaktní "na první dobrou". Oba jsou klidní, neničí zyřízení bytu a jsou zvyklí na kočičí toaletu a na škrabadlo. Jsou kastrovaní a očkovaní a pro nové majitele to budou skutečná sluníčka do života. Ale opravdu musí jít bydlet spolu. Pokud by se to nepodařilo, museli by nejpozději do konce března do útulku, protože miminko na tom opravdu není dobře. Dáte jim domov?
Chantallku k nám lidé přinesli v den naší každoroční Vánoční akce. Původně to vypadalo, že má nějakou rýmu, pak se z toho ale vyklubala FIP. Bohužel se k ní léčba nedostala včas a tak Chantalle virus pronikl až do nervové soustavy a ona oslepla. Neuro případ slepé kočky jsme v útulku ještě neměli. Nevěděli jsme, jestli Chantalle bude ještě vidět, jestli se ntrápí, jestli by pro ní uspání nebylo vysvobozením od nedobrého života. Ale Chantalle i přes slepotu žít chtěla. Vrněla při sebemenším dotyku, hrála si, skotačila, akorát nechtěla jíst. Museli jsme to s ní zkusit. Zvýšili jsme tedy dávkování léku na FIP a čekali. Zezačátku Chantalle nevypadala nic moc, neviděli jsme moc pokroky, ale pak to přišlo. Očička se pomalu začala čistit, už nebyly tak zakalená, jako předtím. Chantallka začala vidět a pak i sama jíst.
Dnes je Chantallke přibližně ve třetině léčby. Z původně mizerně vypadajícího osmisetigramového kotěte je z ní jednoapůlkilová kočka. Hraje si, jí a mazlí se. Jak mohlo kotě s FIP přežít někde venku nevíme, spíš jí asi někdo vyhodil.
Jenže neuro FIP je pro náš útulek velmi náročná na finance. Aby Chantalle žila a nemuseli jsme kvůli tomu ohrozit ostatní kočky, bude potřebovat vaši pomoc. Přispět na Chantallku můžete na účet 179500872/0300 nebo pomocí QR kódu zde v příspěvku. My i Chantallka vám moc děkujeme!
Tato mladá mourovatá kočička byla odchycena v noci 21.1.2023 v ulici Žirovnická u budovy ČTK ( Praha 10 - Záběhlice. Na stejném místě se nacházela i předchozí noc, ale bohužel se ji nepodařilo hned odchytit.
Kočička vypadá ve velmi dobrém zdravotním stavu, nedrbe se, kožíšek má jemný a pečlivě udržovaný. Na první pohled žila v domácnosti. Nyní je u lidí, kteří ji našli. Sice se leká hlasitějších zvuků, ale když se na ní nespěchá, tak začíná být mazlivá. Pokud tušíte, kdo může být majitelem, dejte mu prosím kontakt psoz@seznam.cz nebo 728 193 712. Nebo nám dejte kontakt na něj.
Toto velmi dobře živené, čisté a mazlivé kotě se našlo 16. ledna 2022 v obci Sedlec poblíž Prahy. V místě nikomu napatří, je tedy pravděpodobné, že se sem nechtěně svezlo autem z jiného místa nebo bylo vyhozeno. Pokud víte, kdo je majitelem, předejte mu prosím kontakt: psoz@seznam.cz nebo tel. 728 193 712. Současně však již hledáme nového majitele, aby kotě, kdyby se původní majitel nenašel, nemuselo do útulku. Je úžasné!
Hana Janišová, PSOZ
Micinka je asi dvouletá kočička, která – podle toho, jak je extrémně přítulná a miluje lidi – zřejmě od koťátka žila u hodných lidí. Možná v Říčanech u Prahy, možná jinde. To nevíme, protože její život (naštěstí JE na živu), můžeme sledovat až od konce listopadu 2022, kdy se těžce zraněná připlazila na zahradu k hodným lidem právě v Říčanech. Ti ji hned vzali na veterinu. Tam se na rentgenu ukázalo, že ji někdo postřelil. Střela uvázla v oblasti kyčle, kde nadělala opravdu velkou škodu – kostičky doslova rozdrtila. Kočičku to muselo strašně bolet, ale naštěstí ji intuice vedla tam, kde se mohla dočkat pomoci. Bohužel pan doktor jejím zachráncům sdělil, že operace bude stát nejméně 15.000 Kč. To však neměli, nejsou to bohatí lidé, ale obrátili se o pomoc na Pražský spolek ochránců zvířat. A my jsme se rozhodli do toho jít – Micinka je tak hodné a vděčné stvoření, že prostě nešlo ji nechat utratit!
Obrátili jsme se tedy na MVDr. Daška z veterinární kliniky Fénix, který už zachránil více kocourků a kočiček, i s horšími zraněními. Operace proběhla 8. prosince, ale nakonec stála přes 17.000 Kč! Byla totiž ještě komplikovanější, než se zpočátku zdálo.
Ano, můžete říci, že to bylo od nás v současné době velmi riskantní, ale prostě jsme ji nemohli nechat umřít! A věříme, že se opět najdou hodní lidé a současně takoví, kteří si i v dnešní šílené době mohou ještě dovolit dát pár stovek na záchranu zvířátka.
Pokud tedy chcete a můžete, budeme vděční za každou částku – pomůže to nejen samotné Micince, ale i dalším kočičkám nebo kocourkům, na jejichž záchranu bychom jinak neměli. Účet: 179500872/0300, heslo Micinka z Říčan.
Moc vám za ni děkujeme!
Ahoj, jmenuji se Kubík a jsem britský krátkosrstý kocourek. Narodil jsem se letos v květnu v chovatelské stanici a společně se sourozenci jsem čekal, až o mě někdo projeví zájem.
Trvalo to dlouhých pět měsíců, než si mě na internetu všimla moje nynější panička.
Panička se svou dcerko si mě (tedy ne přímo mě, ale britskou kočičku) přály už déle. A tak šetřila při rodičovské dovolené celý rok. Když si mě ale brala, neviděla moje rodiče, ani žádné sourozence. Seděl jsem v přepravce na stole a byl jsem napnutý, zda si mě opravdu vezme. Když mě vzala do náručí, cítil jsem tlukot jejího srdce, pocit bezpečí a lásky a začal jsem příst. A tak jsme se vydali domů - do milujícího domova, kde mě čekalo mnoho hraček, škrábadlo a plná miska dobrého jídla.
Když si mě panička přivezla domů, vypadal jsem jako zdravé koťátko. Ale pár dní poté jsem jedl stále méně, než bych měl. Nejprve se zdálo, že na mě zapůsobila změna prostředí, hodinka a půl v autě cesta do nového doma a zvykání si. Panička mi zkusila koupit jiné granulky, ale ani ty jsem moc nechtěl. Nakonec jsme se dostali do fáze, kdy jsme zkusili čtyři druhy, jestli mě něco bude zajímat, různé kapsičky, polévky, ale nic. Po pár dnech se mi navíc začalo divně zakulacovat bříško. Panička si nejprvě myslela, že jsem až moc jedl, ale poté, co jsem se začal jen povalovat a začal ubírat svalovou hmotu, přičemž bříško rostlo, vzala mě na veterinu, i když doufala, že mám v bříšku jen nějaké parazity.
Bohužel paní veterninářka mi udělala vyšetření - viděl jsem, jak paničce ukazuje odběr z mého bříška. Byla v něm vazká žlutá tekutina připomínající moč. Paní doktorka z ní pak bez pochybností diagnostikovala FIP. Ve chvíli, jak to řekla, jsem viděl, jak panička se hroutí ke stěně v ordinaci. Moc plakala, nebyla k utišení. Ona i dcerka, které mě tak milují se ocitly před rozhodnutím, že buď mě nechají uspat, abych se netrápil, nebo absolvují nákladnou aleternativní léčbu z Číny. Panička začakala plakat nanovo - finance v takové výši nemá.
Po konzultaci s paní veterinářkou a lidni z útulku Kocour Felix v Klecanech, kde s tím už mají zkušenosti, vznikla myšlenka, udělat na mě sbírku. Panička dala veškeré penmíze, které si mohla dovolit, na začátek léčby, které mi vydrží na prvních cca 10 dní dávek leku. Na další už ale nemá a tak my všichni doufáme, že se najdou hodní lidé, kteří jí pomohou mě z ztoho dostat, abych mohl dále žít. Jsem bojovník, chci žít, chci nadále se moci tulit se svojí rodinou, zase si hrát a být zdravý. Já to zvládnu, ale potřebuji Vaši pomoc...
Pokud mi chcete pomoci, tak prosím pošlete třeba i jen pár stovek na účet 179500872/0300 Pražského spolku ochránců zvířat, který pak pro mě obstará léky.
Moc vám děkuji za záchranu, váš Kubík
Nalezená dlouhosrstá kočička
Tato nádherná, odhadem veterináře dvouletá, extrémně mazlivá kočička se našla 16.12.2022 večer v Praze 9 Třeboradicích. Měla na sobě antiparazitární obojek, ale je velice vyhublá. Je tedy pravděpodobné, že dříve žila u hodných lidí, ale buď se ztratila, nebo byla vyhozena. Mohla však být omylem přivezena i z větší dálky. Nyní se nachází v útulku Kocour Felix v Klecanech a hledáme jejího původního majitele nebo dočasnou péči, která by přešla v adopci, pokud se původní majitel v zákonné lhůtě nenajde.
Kočičky v útulku Kocour Felix všem děkují za včerejší Vánoce! Pro naše chlupáče se vybralo celých 32000 korun, navíc od "Ježíška" dostali spoustu dobrého papání, pelíšků a hraček. Kočky si také moc užily pomazlení a hry s hodnými lidmi, co je přišli navštívít! Navíc dvě kočičky přímo na akci získaly nový domov - byla to Lexi, kočka "z chaty" a Čertík, kotě, které jsme vychovali na lahvi.
