Zvířátka v léčení

1. 9. 2010

Černá kočička Čakinka neměla v životě štěstí. Narodila se asi před rokem v chatové kolonii v pražských Čakovicích. V tom místě je bohužel mnoho lidí, kteří nenávidí kočky a na svých pozemcích nastražují pasti a chycená zvířátka surově ubíjejí. Brzy proto přišla o maminku i o sourozence, kteří "zmizeli". Sama se naštěstí usadila na zahradě u lidí, kteří, jako jedni z mála, tam kočky mají rádi. Oblíbili si ji a začali ji krmit. Čakinka k nim získala důvěru a tak jim na zahrádce porodila letos v létě čtyři koťátka. Neměla však možnost o ně pečovat dlouho - těžko říci, proč se vydala do sousedních zahrad, ale jednoho dne se připloužila ke svým dětem s utrženou nožičkou, kterou se jí zřejmě podařilo vyrvat z neúplně zaklaplé pasti. Celou od krve a téměř mrtvou ji objevili lidé, kteří ji do té doby krmili. Spojili se rychle s Pražským spolkem ochránců zvířat. Lidé ze spolku se kočičky ujali, vzali ji k výbornému veterináři a její koťátka do Kočičího domu v Jahodnici. Čakinka musela podstoupit těžkou operaci, ale přežila. Nyní je v depozitu, kde se léčí a odkud s ní lidé jezdí na kontroly, převazy a další ošetření. Čakinka už nikdy nebude dobře chodit, ale je milá, přítulná a věříme, že i s poškozenou zadní nožkou pro ni najdeme láskyplný domov - opravdu by si jej za všechno to utrpení zasloužila.

Více informací ZDE.

11. 4. 2008

Pátek 4. dubna. Zvedám zvonící telefon a dotaz, který mi volající paní položila, mi doslova vyráží dech: „Vy budete určitě vědět, jak daleko máme odvézt kocoura, aby se už nevrátil. Odvezli jsme ho 10 kilometrů, ale vrátil se. Myslíte, že 50 kilometrů bude stačit?“

Pak následovalo vysvětlení, že kocour se přitoulal k babičce a krmí se se slepicemi. Babička má velkého psa, ten kocoura honí a šlape přitom na záhonky. A hlavně kočky u nich prostě nemají rádi. Tak co s ním….

9. 4. 2008

V prosinci loňského roku jsme vám na těchto stránkách představili kocourka Oriona z Hloubětína, kterého se podařilo zachránit po kolizi s autem a vyléčit jej z ochrnutí, otoku mozku a dalších následků. V lednu jste se zde pak mohli dočíst o tom, jak pokračuje jeho celkové zotavování.

4. 1. 2008

Po dvou týdnech se Orion z ochrnutí již zcela zotavil. Od té doby je z něj krásný silný kocour. Navíc, díky dostatku kvalitní potravy, kterým ho v jeho domácím azylu zahrnují, přibral téměř kilo. Neznamená to však, že je tlustý, ale že konečně nabral normální kocouří váhu, konkrétně má nyní tři a půl kila. Také získal kuráž a sebevědomí, takže ačkoli většinou při dotyku přede, když se mu něco nelíbí, třeba některá léčebná procedura, dokáže i zasyčet a po svých ošetřovatelích se ohnat.

12. 12. 2007

Orion je asi sedmiletý černý kocour, který nemá majitele. Žil, spolu s několika dalšími kočkami a kocoury, na pozemku jednoho domu v Hloubětíně, kde jej nájemníci občas nakrmili, občas také ne...

9. 5. 2007

V polovině ledna letošního roku volali do PSOZ pracovníci ze školky v Krynické ulici na Praze 8, že se u nich na dvorku objevila tři asi tříměsíční koťátka – holčička želvička a její dva černí bráškové. Jsou velmi plachá a jejich maminku se nepodařilo najít, pravděpodobně zahynula, mrňousci zůstali sami a jsou zřejmě nemocní. Koťátka jsme odchytili a odnesli do našeho útulku. Koťátka měla velké zdravotní problémy – herpetickou infekci (kočičí chřipku), záněty či vředy v očích – a kočička měla ještě na zádíčkách a levé přední tlapičce zánět podkožní tkáně a absces.

23. 2. 2007

Dorian se k nám dostal 6.února 2007. Tedy ne, že by přišel po vlastních nožičkách, ale byl přinesen lidmi, kteří ho našli u silnice někde v okolí Prahy 9, Čakovic. Našli ho ležet v příkopu těžce zraněného.